Ráno v devět jsem vstoupil do zasedací místnosti a věděl, že něco není v pořádku. Všichni už seděli u stolu, nikdo se na mě nepodíval. O půl roku dřív si ke mně jeden člověk sedl, podal mi ruku a…
Když Vitalij Talanov vstoupil do zasedací místnosti, všichni už seděli u stolu. Bylo devět ráno, přesně jako vždycky. Nikdo se na sebe nedíval, každý měl před sebou složku s dokumenty, ale nikdo ji ještě neotevřel. Byla to ta tíha, která se před důležitou schůzí dá krájet nožem. Talanov zasalutoval mírným kývnutím hlavy a posadil se. … Read more